Shaman.cz | Báseň Romain Rolland
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledáváníAktualizováno 7. března 2021, 13.06 hod.
Báseň vznikla koncem června roku 2001 a patří do sbírky Nebe a chůdy.
Azíz Džbándásní: Romain Rolland
V dešti šípů král do bahna si náhle kleká
po šedivé tváři mu slaná slza stéká
a mísí se s krví z rozbité hlavy,
nebude výhry, nebude slávy,
koruna puklá mu do louže padá,
život mu v srdci pomalu zvadá,
co počne si bez něj královna mladá?
Kůň leží opodál a chroptí tiše,
sedmero šípů mu vězí v břiše,
z tlamy stoupá pára a v jeho oku
král náhle vidí těch mnoho roků
které na oltář válce položil,
vidí jak málo jenom chvil
skutečný život v míru žil.
Oddanost nejvyšší smrtí splacená,
těla rytířů krví zborcená
utápí krále v náhlé lítosti,
smrtelný chlad cítí v blízkosti,
však ještě chvíli trpět musí,
opře se o meč a když vstáti zkusí
svůj obraz uvidí a ten ho zhnusí.
Vrásčitá tvář naň z louže zírá,
tvář krutého starce jenž umírá,
v hlubokých očích zračí se strach,
když do pekla chystá se odejít vrah
a všichni kdo drželi se hermelínu,
ponesou s ním stejnou vinnu,
do věčného je strhne stínu.
Začal padat sníh a utichla vřava
králi do kaluže klesá hlava,
však než si vlasy namočí
pohlédne přímo do očí,
tváři známé, ne však svojí,
přízrak za ním s kosou stojí,
krev se v jedno s vodou spojí.
Související
Líbila se vám báseň? Najděte si další v kapitole Podivné básně.
↑ na začátek stránky