Shaman.cz | Báseň Pokoj v horečce

↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledávání

Aktualizováno 28. prosince 2005, 23.10 hod.

Tato mírně hororová báseň Azíze Džbándásního vznikla dne 14. 1. 2001 a patří do sbírky Nebe a chůdy. Věnováno horečce, zdroji skutečné inspirace.

Azíz Džbándásní: Pokoj v horečce

Ležím na zádech a pozoruji strop,
po něčem zajímavém nikde ani stop,
až mé oči zaměří se do rohu,
přikreju se dekou, je mi zima na nohu.
Roh pozoruji chvíli,
je monotónně bílý,
jen v rohu pavučina stará,
mdlý stín na stěnu čmárá.

Oči mé rychle se unaví,
druhý roh pokoje možná mne zabaví.
Z jiného úhlu zorného,
koukám do rohu tmavého,
kde lampě stíní skříň,
pokoj mi připadá jak pohřební síň.

Třetí roh je zajímavý,
je více než ten druhý tmavý,
zrak začíná mne šálit,
a oči začnou strašně pálit,
ten obraz je hrozně živý,
stín na mne z  ohu civí.
A když vidí že mám strach,
blíží se ke mně po stěnách.

V posledním rohu hledám pomoci,
oči své upírám do noci,
však roh je ten tam,
jsem tu jen já sám,
možná je to jenom zlý sen,
snad mě někdo pustí ven…

Související

Líbila se vám báseň? Najděte si další v kapitole Podivné básně.

↑ na začátek stránky

Autor:  Shaman - Kniha návštěv - Podpořte
Server:  Mapa - Návod - Webdesign -

↑ na začátek stránky



Obsah této stránky je přístupný na většině zobrazovacích zařízení. Jen některá však dokáží zobrazit stránku s pokročilým formátováním (CSS). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč mezi ně nepatří (doporučuji upgrade) nebo používáte některé z alternativních zařízení. Pak možná přivítáte systém klávesových zkratek.