Shaman.cz | Braillovo písmo
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledáváníAktualizováno 7. března 2021, 13.10 hod.
Braillovo písmo je zvláštní způsob zápisu textu, umožňující čtení hmatem. Používají ho hlavně slepci, ale může se hodit i pro šifrování (a to hned několika způsoby zápisu).
Jak funguje Braillovo písmo
Každý znak Braillova písma tvoří 6 bodů uspořádaných do obdélníku 2 x 3. Na každém z těchto bodů může nebo nemusí být do papíru vytlačena hmatatelná tečka. To dává 64 možných kombinací pro jednotlivá písmena, pokud prázdný znak (bez teček) považujeme za mezeru, zbývá nám 63 znaků.
Historie Braillova písma
Braillovo písmo vytvořil francouzský učitel Louis Braille (1809-1852), který ve třech letech oslepl následkem nehody. Ve dvanácti letech se setkal s vojákem Charlesem Barbiersem, který mu ukázal tajnou vojenskou abecedou určenou ke čtení za tmy. Abeceda využívala systém dvanácti vystouplých teček, byla však obtížně čitelná a tudíž nepoužitelná. Louis Braille počet teček zredukoval na šest a během následujících třech let ji ještě zdokonalil (tou dobou mu bylo teprve patnáct let!)
První kniha v Braillově písmu vyšla v roce 1829, velký zájem o ni však nebyl. Přestože Louis Braille své písmo průběžně vylepšoval (např. přidáním číslic a matematických symbolů), do jeho smrti se mezi slepými téměř nerozšířilo.
Jak využít Braillovo písmo k šifrování?
První možnost je zřejmá – prostě znaky opíšeme nebo špendlíkem vyznačíme na papír. Má-li být zpráva čitelná i poslepu, do silnějšího papíru je vytlačíme. Nezapomeňte, že při vytlačování znaků je třeba psát zrcadlově obráceně – vytlačujeme zespoda, aby bylo možné číst shora!
Je-li třeba zapsat delší zprávu, je užitečné si nejprve připravit jakousi šablonu v podobě proužku čtvrtky, na niž si vypíšeme jednu řadu znaků. Typická velikost Braillova písmena je asi 5 x 7,5 mm, na jeden řádek by se mělo vejít asi 30 znaků (srovnejte si s 80 znaky na řádek u tištěného textu a pochopíte, proč jsou knihy využívající Braillovo písmo tak tlusté). U každého znaku vytvoříme špendlíkem 6 otvorů na místě každé potenciální tečky a těmito otvory pak příslušné tečky snadno vypisujeme bez složitého měření.
Další zajímavou možností je zapsat Braillovo písmo textově – do závorky se zapisují číslice 1–6 označující jednotlivé body po sloupcích. Např. písmeno „a“ zapisované jedinou tečkou vlevo nahoře bude (1), znak „c“ obsahující obě horní tečky jako (14). Je-li třeba zapsat celé slovo, jednotlivá písmena se oddělují znamínkem „+“, např. slovo „shaman“ se zapisuje (234+125+1+134+1+1345).
Základní znaky Braillova písma
Braillovo písmo v jednotlivých jazykových verzích se od sebe liší, např. slovenská základní sada se od české odlišuje v sedmi znacích. V některých jazycích také existují komplexnější formy Braillova písma, v nichž každý znak reprezentuje celou skupinu hlásek.
Braillovo písmo a znaky s diakritikou
Braillovo písmo v české verzi obsahuje následující znaky s diakritikou:
Braillovo písmo a interpunkce
Kromě těchto znaků snad existují i další znaky umožňující zapsat složitější matematické záznamy.
Prefixy v Braillově písmu
Protože 63 znaků stačí jen pro jednotlivá malá písmena a interpunkci, byly vymyšleny tzv. prefixy, speciální znaky, které mění význam znaků následujících:
Poznámky k prefixům:
Při zápisu čísla se číselný prefix vztahuje pouze na řetězec písmen „a“ až „j“, desetinnou čárku a tečku, oddělující tisíce – platnost číselného znaku je tedy ukončena mezerou, dalším prefixem nebo jiným než zmíněnými znaky.
Prefix pro velké písmeno platí pouze pro jediný následující znak. Řetězec velkých písmen se používá pro označení řetězce za sebou jdoucích velkých písmen, jeho platnost je ukončena mezerou, interpunkčním znaménkem nebo prefixem jiného významu.
Prefix pro malé písmeno latinské abecedy se užívá pro ukončení platnosti prefixu pro řetězec znaků při zápisu malého písmene bez mezery (např. PhDr., 12a) . Prefix malého řeckého písmene nebo velkého řeckého písmene se používá pro jediný po něm následující znak.
Řecká písmena odpovídají počátečním písmenům latinské abecedy s prefixem řeckého velkého nebo malého písmene – alfa = a, beta = b… Výjimkami jsou písmena dzéta = z, théta = h, ksí = x, psí = ý a omega = ř.
Související
Zaujal vás článek? Najděte si další v kapitole Šifrování a signály.
↑ na začátek stránky