Shaman.cz | Napoleonova šifra

↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledávání

Aktualizováno 24. srpna 2010, 10.36 hod.

Napoleonova šifra je další z šifer v podobě tabulky, které k úspěšnému rozluštění vyžadují znalost hesla – nestačí tedy znalost samotného principu luštění (na rozdíl třeba od Morseovy abecedy). I když vypadá trochu složitě, není Napoleonova šifra příliš obtížná na samotnou aplikaci.

Napoleonova šifra patří však mezi polyalfabetické šifry (tj. šifry pracující s větším množstvím abeced), není proto tak snadné ji zlomit hrubou silou.

Napoleonova tabulka

Před začátkem šifrování je nejprve třeba si připravit tzv. Napoleonovu tabulku (vlastně spíš sadu tabulek). Nejprve si třináctkrát zapíšeme do řádek pod sebe prvních 13 písmen abecedy (A – M), pod každým řádkem si necháme dostatečnou mezeru.

Pod první řádek pak dopíšeme zbytek abecedy v obvyklém pořadí (N – Z). Pod druhým řádkem učiníme stejně, ale zbytek abecedy posuneme o jedno písmeno doleva (O – Z + N). Pod třetím řádkem bude již zbytek abecedy posunut o dva znaky (tedy P – Z + N – O). Stejným způsobem doplníme všechny zbylé řádky.


13 šifrovacích abeced Napoleonovy šifry


Šifrujeme s Napoleonovou šifrou

Vezměme si například heslo „Shaman“ a zašifrujme s ním zprávu „Tak trochu jinou cestou“. Postup jako obvykle vypadá složitě, ale je poměrně jednoduchý:

  1. Heslo si opakovaně opíšeme pod zprávu.
  2. Každé písmenko zprávy šifrujeme podle tabulky příslušející danému znaku hesla.
  3. Písmenka v každé tabulce tvoří svislé dvojice – najdeme si vždy daný znak zprávy a druhé písmeno z dvojice je jeho zašifrovanou verzí.

Například prvnímu znaku zprávy (T) odpovídá první znak hesla (S), znak T tedy šifrujeme podle desáté abecedy Napoleonovy tabulky. Nad T je v této tabulce K, které bude prvním znakem zašifrovaného textu. Druhému znaku (A) odpovídá podle hesla (H) čtvrtá abeceda, pod A je ve čtvrté tabluce Q. Stejně postupujeme až do konce a dostáváme zprávu „KQXAEIYXHPVHFEPXFAFE“.

Poznámky k Napoleonově šifře

Všimněte si, že kdyby bylo heslo jiné, prvnímu znaku by odpovídala některá jiná abeceda a písmeno by tak bylo nahrazeno jiným znakem než je K – to je právě ona výhoda polyalfabetických šifer, zvyšuje to jejich odolnost proti frekvenční analýze.

Bezpečnost Napoleonovy šifry by se také výrazně zvýšila s prodloužením hesla, takto vlastně bylo použito jen pěti abeced z oněch třinácti možných (A se v hesle opakuje dvakrát), při dostatečně dlouhé zpávě by proto bylo možné šifru zlomit poměrně snadno.

Související

Zaujal vás článek? Najděte si další v kapitole Šifrování a signály.

↑ na začátek stránky

Autor:  Shaman - Kniha návštěv - Podpořte
Server:  Mapa - Návod - Webdesign -

↑ na začátek stránky



Obsah této stránky je přístupný na většině zobrazovacích zařízení. Jen některá však dokáží zobrazit stránku s pokročilým formátováním (CSS). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč mezi ně nepatří (doporučuji upgrade) nebo používáte některé z alternativních zařízení. Pak možná přivítáte systém klávesových zkratek.